daňové novinky 2021

DANĚ


 

Zrušení superhrubé mzdy

Daň se bude nově odvádět jen z hrubé mzdy, nikoli ze superhrubé, která kromě hrubé mzdy zahrnovala také pojistné placené zaměstnavatelem.

Sazba daně z příjmů fyzických osob zůstává na 15 %. Nově bude zavedeno další daňové pásmo ve výši 23 %, které se bude aplikovat pouze na roční příjmy (resp. součet základů daně), jež přesáhnou 48násobek průměrné mzdy. To, se započtením úrovně průměrné mzdy pro příští rok ve výši 35 441 Kč, odpovídá 1 701 168 Kč. Při přepočtení na měsíce se bude zvýšená sazba aplikovat od 141 764 Kč a nahradí tak tzv. solidární přirážku.

Na rozdíl od ní se ale 23% daňová sazba bude aplikovat kromě příjmů ze zaměstnání a podnikání také na takzvané ostatní příjmy, na kapitálové příjmy či na příjmy z pronájmu.

Daňový balíček, který superhrubou mzdu ruší, vyšel ve sbírce zákonů ve čtvrtek 30. prosince 2020. V účinnost tedy vstoupí už od pátku 1. ledna 2021. 

Zvýší se daňová sleva na poplatníka

Dojde i ke zvýšení daňové slevy na poplatníka. Letos se zvýší na 27 840 Kč. V roce 2022 pak vzroste ještě více, na 30 840 Kč.

Živnostníci a OSVČ se od roku 2021 mohou přihlásit k placení paušální daně, která zjednoduší výběr odvodů a placení daně z příjmu.

Měsíční záloha v režimu paušální daně je pro letošní rok 5469 Kč. Zaplatit ji musíte vždy nejpozději do 20. dne daného kalendářního měsíce. Výjimkou je lednová záloha v roce 2021, která bude splatná do 22. února 2021. 

K paušální dani se můžete přihlásit, pokud jste podnikatel z řad OSVČ za těchto podmínek:

  • nejste plátce DPH a nemáte registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
  • nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
  • není proti vám vedeno insolvenční řízení,
  • nevykonáváte činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
  • vaše příjmy ze samostatné výdělečné činnosti v rozhodném zdaňovacím období (rok 2020) nepřesáhly 1 milion Kč,
  • pracujete-li na dohodu, máte nárok jen tehdy, pokud je dohoda o pracovní činnosti (DPČ) s odměnou do 3500 Kč a dohoda o provedení práce (DPP) do 10 tisíc Kč měsíčně

Termín podání oznámení je do pondělí 11. ledna 2021. Příjem oznámení o vstupu do paušálního režimu daně již běží, finanční správa jej spustila v pondělí 7. prosince 2020. Formulář můžete vyplnit ručně nebo online.

Výhody

Přínosem paušální daně je především snížení administrativní zátěže. Platíte totiž jen jednu měsíční paušální platbu. Tím budete mít vyřešenou povinnost odvést daň z příjmů, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Stačit vám k tomu bude pouze jeden formulář. Už nebudete muset vyplňovat daňové přiznání ani odevzdávat přehledy o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. Místo se třemi úřady tak budete komunikovat pouze s jedním, s finančním úřadem.

Nevýhody

Když do režimu paušální daně vstoupíte, přijdete o možnost uplatnit všechny daňové slevy a úlevy. Tedy třeba slevu na poplatníka, na manžela či manželku, na děti či slevu na invaliditu. Stejně tak si nebudete moci odečíst úroky z hypoték a příspěvky na penzijní a životní pojištění, případně uplatnit další úlevy. Což je také jeden z důvodů, proč se přechod na paušální daň vyplatí jen některým živnostníkům.

Kdy podáváte přehledy a daňové přiznání za rok 2020

Daňové povinnosti za rok 2020 ještě budete řešit ve stejném režimu, jak jste byli dosud zvyklí. To znamená, že na podání daňového přiznání máte čas nejpozději do čtvrtka 1. dubna 2021. Pokud jej podáte elektronicky, máte čas až do 3. května.

Musíte také podat přehledy o příjmech a výdajích za rok 2020 zdravotní pojišťovně a ČSSZ. Měli byste tak učinit nejpozději do jednoho měsíce od podání daňového přiznání

Elektronické daňové přiznání můžete v roce 2021 podat až v květnu

Od roku 2021 můžete odevzdat daňové přiznání bez sankcí o měsíc později než v roce 2020, tedy až do 3. května. A to za podmínky, že ho podáte elektronicky. Novinka vyplývá z novely daňového řádu. Jejím hlavním záměrem je především podpora elektronizace daní a zjednodušení komunikace s finančním úřadem.

Termíny pro podání daňového přiznání

V roce 2021 budou pro podání daňového přiznání platit následující termíny:

1. dubna 2021

Do tohoto data budete moci příští rok odevzdat daňové přiznání k dani z příjmu za rok 2020 v případě, že tak učiníte písemnou formou. To znamená, že přiznání buď osobně donesete na podatelnu příslušného finančního úřadu, nebo pošlete poštou. Ještě 5 dnů po tomto datu můžete přiznání podat bez sankcí.

3. května 2021

Do tohoto data bude možné podat daňové přiznání, pokud zvolíte elektronickou formu podání. Elektronické podání je možné datovou zprávou:

  • podepsanou uznávaným elektronickým podpisem,
  • odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo
  • s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Termín podání daňového přiznání na 3. květen se tak automaticky o měsíc posouvá všem, kteří mají povinnost podat daňové přiznání elektronicky. Tato povinnost se týká právnických osob nebo vybraných profesí, jako jsou insolvenční správci, advokáti a daňoví poradci.

Zároveň s tím se snižuje také pokuta za nedodržení elektronické formy podání. Nově bude ve výši 1000 Kč místo současných 2000 Kč.

1. července 2021

Do tohoto data podáváte daňové přiznání v případě, že máte povinný audit nebo vám daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce.

Změny ve vracení přeplatku daně

Od roku 2021 se také zvyšuje hranice, od které půjde o vratitelný přeplatek. Přeplatek se vám vrátí v případě, že půjde o částku minimálně 200 Kč nebo vyšší. Nově bude také možné, aby vám finanční úřad vrátil přeplatek v hotovosti místo převodem na bankovní účet, a to maximálně do výše 1000 Kč.

Změny související se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí 

Zákonem č. 386/2020 Sb. ze dne 15. 9. 2020 došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později.

V souvislosti s tím došlo k prodloužení časového testu pro osvobozený prodej nemovitých věcí z 5 let na 10 let dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP u nemovitých věcí nabytých od 1. 1. 2021.

Dále došlo ke snížení ročního limitu pro uplatnění nezdanitelné částky na úroky z hypoték ze současných 300 000 Kč na 150 000 Kč pro hypotéky uzavřené od 1. 1. 2021. Finanční správa vydala informaci ke změně výše limitu úhrnné částky úroků, o které se snižuje základ daně z titulu úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěrů použitých na financování bytových potřeb ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti.

U smluv uzavřených do konce roku 2020 bude možné nadále odečítat úroky až do 300 tisíc Kč, a to i v případě refinancování. U smluv uzavřených od 1. ledna 2021 bude moci klient odečítat úroky s limitem 150 tis. Kč. 

Stravenkový paušál

Novinkou letošního roku je stravenkový paušál, který byl schválen v rámci daňového balíčku. Stravenkový paušál přidá další možnost zaměstnavatelům vedle závodního stravování a stravenek poskytovat příspěvek na stravování také přímo v peněžní formě s využitím daňové podpory. Příspěvek na stravování díky tomu budou moci využít i zaměstnanci, kteří na něj dosud nedosáhli.

Odstropování daňového bonusu pro rodiny s dětmi

U daňového bonusu pro děti dojde ke zrušení zastropování částky. To znamená, že jeho výše bude vyplácena bez stávajícího omezení do částky 60 300 Kč. Pravidlo je použitelné už pro příjmy v roce 2021 (reálně se promítne do daňového přiznání a ročního zúčtování v roce 2022).

Online finanční úřad

Generální finanční ředitelství v lednu spouští takzvaný online finanční úřad v rámci projektu MOJE daně. Díky němu budete moci s finančním úřadem komunikovat prostřednictvím internetu. Přes portál bude možné podat přiznání ke všem daním, například k silniční či k dani z příjmů fyzických osob.

Ve virtuálním úřadě získáte osobní daňový kalendář s upozorněním na blížící se daňovou povinnost a také funkci automatického vyplňování daňových formulářů.

Zpětné uplatnění daňové ztráty – carry loss back

V praxi bezpochyby nejzajímavější novinkou pro zdaňovací období 2020 je možnost zpětného uplatnění daňové ztráty známé také jako tzv. carry loss back (novela č. 299/2020 Sb. ze dne 16. 6. 2020 – změny platné již pro zdaňovací období 2020).

Uplatnění ztráty (včetně zpětného uplatnění ztráty) upravuje § 34 ZDP.

Zpětný odpočet daňové ztráty bude možné poprvé využít pro ztrátu za zdaňovací období 2020. Ztrátu za rok 2020 bude možné prostřednictvím dodatečného daňové přiznání uplatnit v podaných přiznáních za roky 2019 a 2018. Přičemž již zaplacená daň za roky 2019 a 2018 bude po snížení o ztrátu roku 2020 představovat vratitelný přeplatek.

O vrácení přeplatku je nutné požádat. Zpětně lze takto uplatnit ztrátu maximálně ve výši 30 mil. Kč souhrnně za obě období. Neuplatněnou část ztráty lze uplatnit v dalších obdobích, tj. od roku 2021 dále, pokud se poplatník práva na uplatnění ztráty dobrovolně nevzdá.

Pokud je celá ztráta za rok 2020 uplatněna v dodatečných přiznáních za roky 2019 a 2018, je výhodné vzdát se práva na uplatnění ztráty v následujících obdobích. Zkrátí se tím lhůta pro vyměření daně. Vzdání se práva na uplatnění ztráty v následujících obdobích je potřeba správci daně oznámit ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví.

Vzdání se práva nelze vzít zpět. Je proto potřeba si dobře rozmyslet, zda je pro daňový subjekt výhodné. Tato právní úprava v zákoně o daních z příjmů zůstává jako trvalá a zpětné uplatnění ztráty bude možné i v budoucnosti např. uplatnění ztráty vzniklé ve zdaňovacím období 2021.

Pouze pro zdaňovací období 2020 přechodná ustanovení umožňují uplatnit odhadnutou ztrátu za rok 2020, resp. za zdaňovací období, které skončilo od 30. 6. 2020 ještě před skončením roku 2020. A to v dodatečném daňovém přiznání za rok 2019. Odhadnutou ztrátu není možné uplatnit v dodatečném přiznání za rok 2018. Dodatečné přiznání za rok 2018 bude možné podat až po podání přiznání za rok 2020.

Pokud je odhadnutá ztráta za rok 2020 nižší, než jaká vyjde v konečném přiznání za rok 2020, tj. uplatníme si méně, než jsme mohli, lze podat další dodatečné přiznání na rok 2019, popř. i na rok 2018.

Pokud je odhadnutá ztráta vyšší, než jaká vyjde v konečném přiznání za rok 2020, tj. uplatníme si více, než jsme mohli, máme povinnost podat další dodatečné přiznání na rok 2019 na vyšší daň. Vznikne povinnost zaplatit rozdíl na dani (vrátit část neoprávněného přeplatku) včetně úroků z prodlení. Cílem je, aby nedocházelo k úmyslnému nadhodnocování předpokládané ztráty za rok 2020.

Změny u dlouhodobého majetku

Zvyšuje se hranice pro hmotný majetek a jeho technické zhodnocení ze současných 40 000 Kč na 80 000 Kč.

Ruší se kategorie nehmotného majetku pro účely daně z příjmů – ruší se celý § 32a, který upravuje odpisy nehmotného majetku. Účetní odpisy nehmotného majetku budou daňovým nákladem.

Tato nová pravidla pro dlouhodobý majetek by bylo možné použít již na majetek pořízený od 1. 1. 2020.

Návrh úpravy v § 26 (navrhované změny jsou vyznačeny tučně):

„(2) Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) samostatné hmotné movité věci, popřípadě soubory hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok,

e) dospělá zvířata a jejich skupiny, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 80 000 Kč,“

Pro majetek pořízený v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 bude možné použít mimořádné odpisy hmotného majetku zařazené v 1. a 2. odpisové skupině dle § 30a ZDP. V 1. odpisové skupině se bude majetek odepisovat dvanáct měsíců počínaje měsícem následujícím po uvedení do užívání.

V 2. odpisové skupině se bude odepisovat 60 % vstupní ceny během dvanácti měsíců počínaje měsícem následujícím po uvedení do užívání a 40 % dalších dvanáct měsíců.

Návrh § 30a – mimořádné odpisy (navrhované změny jsou vyznačeny tučně):

㤠30a

Mimořádné odpisy

(1) Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období 
od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců.

(2) Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu pořízený v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného majetku.“ 

Informace GFŘ k elektronickému podání identifikovaných osob v oblasti daně z přidané hodnoty od 1. 1. 2021

Dnem 1. ledna 2021 nabývají účinnosti změny vyvolané novelou zákona o DPH v ustanovení § 101a odst. 1 a 2 zákona o DPH, podle kterých, mimo jiné, vzniká identifikované osobě povinnost podávat elektronicky daňová přiznání nebo dodatečná daňová přiznání, souhrnná hlášení nebo jiná hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19 zákona o DPH, a pouze elektronicky podávat přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů.

Nemocenská

Od 1. ledna 2021 se zvyšují redukční hranice, které se používají pro výpočet nemocenských dávek. To ovlivní výpočet náhrady mzdy od zaměstnavatele (nemocenská za prvních 14 dní) nebo i výpočet nemocenských dávek od 15 dne na neschopence. Zvýšením redukčních hranic se může zvýšit také nemocenská. Zvýšení závisí na výši vaší hrubé mzdy.

Další nemocenské dávky

Dalšími dávkami nemocenského pojištění – jež se poskytují také za kalendářní dny a počítají se rovněž z denního vyměřovacího základu jako nemocenské (avšak s tím, že při stanovení výše peněžité pomoci v mateřství, otcovské poporodní péče a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se z denního vyměřovacího základu do 1. redukční hranice počítá celých 100 % denního vyměřovacího základu), a proto i u nich dochází příslušným způsobem k valorizaci – jsou:

  • Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská), její výše činí 70 % denního vyměřovacího základu.
  • Ošetřovné, jeho výše činí 60 % denního vyměřovacího základu.
  • Ošetřovné v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii („koronavirové ošetřovné“), jeho výše (nejdéle však do 30. června 2021) činí 70 % denního vyměřovacího základu, ale nejméně 400 Kč za den při plném pracovním úvazku.
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jehož výše je dána rozdílem mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.
  • Dávka otcovské poporodní péče (i zákonem zvaná otcovská), vyplácená ve výši 70 % denního vyměřovacího základu, a dlouhodobé ošetřovné, vyplácené ve výši 60 % denního vyměřovacího základ

Minimální mzda 2021

Vláda schválila pro rok 2021 minimální mzdu ve výši 15 200 Kč a minimální hodinovou mzdu na 90,50 Kč. Pokud návrh úspěšně projde legislativním procesem, oproti letošku se měsíční úroveň zvýší o 600 Kč. Vzroste i zaručená mzda

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

V roce 2021 opět vzrostou minimální zálohy na zdravotní sociální pojištění pro OSVČ. Dobrá zpráva je, že se nebudou zvyšovat tolik jako v minulých letech.

Při výpočtu záloh vycházíme z Nařízení vlády 381/2020 Sb., které stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2019 a přepočítací koeficient, jež vychází ze statistik za první pololetí roku 2020. Společně popisují růst průměrných mezd a výsledkem jejich součinu je očekávaná průměrná mzda v roce 2021. Ta se pro rok 2021 po zaokrouhlení na celé Kč nahoru odhaduje na 35 441 Kč (jako součet všeobecného vyměřovacího základu 34 766 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0194). V roce 2020 byla průměrná mzda 34 271 Kč.

Vzhledem k předpokládanému růstu průměrné mzdy dochází i k růstu minimálních záloh na sociálním a zdravotním pojištění.

Minimální záloha na zdravotní pojištění vzroste o 41 Kč

Minimální záloha na zdravotní pojištění pro rok 2021 bude činit 2393 Kč. Oproti roku 2020, kdy minimální záloha byla 2352 Kč jde o navýšení o 41 Kč. Nejedná se tedy o tak výrazný nárůst jako v předchozích třech letech, který byl způsoben vyšším růstem mezd.

Zálohu na zdravotní pojištění je, na rozdíl o záloh na sociální pojištění, nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce.

Nová výše minimální zálohy se platí vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až po podání přehledu OSVČ za rok 2020, který musíte odevzdat do měsíce po podání daňového přiznání.

Připlatí si také osoby bez zdanitelných příjmů

Kvůli růstu minimální mzdy se pak zvýší odvody na pojistném osobám bez zdanitelných příjmů (OBZP). Minimální mzda pro rok 2021 byla schválena na úrovni 15 200 Kč měsíčně. (V roce 2020 byla minimální mzda 14 600 Kč.) To znamená, že minimální záloha pro osoby bez zdanitelných příjmů bude pro příští rok činit 2052 Kč měsíčně. 

Nemocenské pojištění 2021

Změny opět nastanou i v oblasti nemocenského pojištění. Pro rok 2021 se opět zvýší rozhodný příjem, který u zaměstnanců zakládá povinnou účast na pojištění. Stanovuje se jako jedna desetina průměrné mzdy pro daný rok zaokrouhlená na pětistovky dolů. Pro zaměstnané s příjmem do 3500 Kč měsíčně to tedy znamená, že se nebudou účastnit nemocenského, a tím ani důchodového pojištění.

Také OSVČ, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění, sáhnou letos hlouběji do kapsy. Minimální výše platby pojistného je v roce 2021 stanovená na 147 Kč měsíčně.

Srážková daň

Pokud je valorizován limit pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, mění se i limit pro uplatnění srážkové daně ze mzdy či platu z pracovního poměru nebo odměny z dohody o pracovní činnosti.

Do částky 3499 Kč hrubého výdělku včetně tak nevzniká účast na nemocenském pojištění (tedy ani povinnost platit pojistné odvody) a lze uplatnit srážkovou daň.

U částky právě a přesně 3500 Kč hrubého výdělku již vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody), ale ještě lze uplatnit srážkovou daň. U částky od 3501 Kč hrubého výdělku vzniká účast na nemocenském pojištění (a sráží se pojistné odvody) a už nelze uplatnit srážkovou daň.

 


Účetnictví v českém, ruském a anglickém jazyce

Daňová evidence
Podvojné účetnictví

Daně

Daň z příjmů
Daňová přiznání
DPH a ostatní daně

Mzdy

Zpracování mezd
Personální agenda
Malé i velké organizace