Informace k EET v roce 2020

S účinností k 1. 5. 2020, kdy dojde k náběhu 3. a 4. fáze evidence tržeb, se evidenční povinnost bude vztahovat i na tržby z činností, které doposud této povinnosti nepodléhaly.

• Nově tržby evidují i poplatníci provozující podnikatelskou činnost v ostatních oblastech podnikání, například svobodná povolání, oblast dopravy, zemědělství, řemeslné a výrobní činnosti.
• Závěrečná fáze EET vstupuje v platnost od 1. května 2020.
• Evidují se všechny tržby v hotovosti, šekem či směnkou. Bezhotovostní transakce jsou z EET vyjmuty.
• Tržba je z pokladního zařízení zaslána do systému EET, kde je k ní vygenerován unikátní kód a je zaslán zpět do pokladního zařízení.
• Ke každé hotovostní transakci je třeba vystavit účtenku. Některá řešení EET mají tiskárny integrované, k mobilnímu řešení lze zakoupit přenosnou tiskárnu.
• Podnikající fyzické osoby si mohou uplatnit jednorázovou slevu na dani až do výše 5 000 Kč na pořízení pokladního zařízení.
• Nově mohou podnikatelé žádat o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu s využitím papírových účtenek.
• Evidence tržeb pamatuje i na situace výpadku připojení či poruchy pokladního zařízení.

Kauce je peněžitá jistota, která se hradí např. při půjčení sportovního vybavení, pro případ poškození, zničení či ztráty věci. Kauce přijatá v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem se v okamžiku přijetí neeviduje a neeviduje se ani v případě, že je celá vrácená zákazníkovi (např. když zákazník vrátí zpět veškeré vybavení v pořádku). Evidovanou tržbou je však započtení této kauce podnikatelem v částečné či plné výši, v případě poškození, zničení či ztráty věci.

V případě, kdy byla kauce přijata převodem z účtu na účet, není ani její započtení evidovanou tržbou (nebyly splněny formální znaky evidované tržby).

Záloha je platba uskutečněná před vyúčtováním peněžité částky. V případě, že je záloha uhrazena v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem (například při rezervaci hotelového pokoje), eviduje se jako jakákoliv jiná platba. Pokud zákazník uhradí v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem i doplatek ceny, zaeviduje podnikatel také tuto platbu. Záloha a doplatek nejsou v odesílaných datech o tržbě nijak provázány. Neodesílá se ani informace o tom, zda se jedná o zálohu či doplatek. Mohou nastávat i situace, kdy bude jedna z plateb (nejčastěji záloha) uhrazena přímo převodem z účtu na účet, tj. podnikatel zálohu evidovat nebude a druhá (nejčastěji doplatek) bude hrazena v hotovosti, tj. podnikatel zaeviduje pouze doplatek ceny.

V případě přijetí platby v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem, jejíž součástí jsou vratné zálohy (např. za vratné láhve a jiné vratné obaly, hrníčky, sklenice, kartičky – permanentky), zaeviduje podnikatel celkovou přijatou částku, tj. včetně částky týkající se vratné zálohy.

Při uplatnění nároku na vrácení takové zálohy, a to bez ohledu na to, zda je vyplácena týmž podnikatelem, který zálohu původně přijal, či jiným podnikatelem, který zálohu původně nepřijal (např. vracení lahví v jiném obchodně než v tom, kde byly lahve původně nakoupeny), ale vyplácí ji z jiného důvodu, jsou formální znaky naplněny pouze v případě, že je záloha vrácena započtením proti dalšímu pořízení zboží či služeb, a výsledkem transakce je platba v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem. V takovém případě podnikatel zaeviduje celkovou přijatou částku, tj. částku zboží či služeb poníženou o vrácenou zálohu.

V případě, kdy je záloha vrácena započtením proti dalšímu pořízení zboží či služeb nebo je pouze vrácena a výsledkem transakce je nula nebo záporná částka, nejsou naplněny formální znaky evidované tržby a nevzniká tak povinnost tuto transakci evidovat.

V rámci zasílaných údajů o evidované tržbě dle § 19 ZoET jsou uváděny i další údaje o této tržbě, např. částky týkající se DPH. Tyto údaje je pak nutné posuzovat s ohledem na celou transakci, resp. součet uvedených základů DPH a příslušných daní může být odlišný od celkové přijaté částky. V případě vratných záloh se s ohledem na jejich specifický charakter nejedná o storna či opravy, na které je aplikován § 7 ZoET. Vracení záloh tedy není vázáno na skutečnost, zda byly platby záloh zaevidovány či nikoliv. Podle výše uvedeného je tedy možné postupovat i v situacích, kdy byly vratné zálohy uhrazeny převodem z účtu na účet a jejich vracení je realizováno v hotovosti.

Při provádění hotovostních plateb musíme myslet kromě EET i na zákon o omezení plateb v hotovosti u částek převyšujících 270 000 Kč. Pro koho tento zákon platí, co je a naopak není hotovostní platba? Co lze hotově platit bez limitu?

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti je platný s drobnými změnami již od roku 2004, ale přesto si na něj mnohdy při placení větší částky v hotovosti nevzpomeneme. Tento zákon přitom zakazuje provádět platby vyšší než 270 000 Kč v hotovosti – takovéto platby musíme tedy provést bezhotovostně.

Bezhotovostní platba je potom definovaná jako platba prostřednictvím osoby oprávněné poskytnout platební služby nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

Důvodem schválení tohoto zákona je zejména omezení daňových úniků a působení proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ale také zvýšení bezpečnosti zúčastněných subjektů, racionalizace a optimalizace peněžního hotovostního oběhu.

Rozhodná částka – limit

Částka, kterou nesmí hotovostní platba překročit (slovy zákona limit), činí v současné době již zmíněných 270 000 Kč (v roce 2010 to bylo 15 000 Eur, v letech 2011–2014 činila tato částka 350 000 Kč).

Hotovostní platbu překračující tento limit nesmí poskytovatel platby v hotovosti provést a na druhé straně zároveň příjemce platby ji nesmí přijmout.

Platby v cizí měně přepočítáváme pro tento účel na české koruny směnným kursem devizového trhu vyhlášeným ČNB platným ke dni provedení platby.

Do tohoto limitu (270 000 Kč) se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.

Pro koho zákon platí

Zákon platí pro fyzické i právnické osoby – tedy pro všechny, netýká se jen podnikatelské sféry.

Platba (vyšší než 270 000 Kč) musí být provedena bezhotovostně:

• navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území ČR, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území ČR,
• osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území ČR, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území ČR ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí.

Za hotovostní platbu se nepovažuje:

• vložení hotovosti na účet u peněžního ústavu (nebo jejich výběr),
• výměna bankovek a mincí za jiné bankovky a mince prostřednictvím peněžního ústavu,
• předání nestandardně poškozených tuzemských bankovek a mincí České národní bance (ČNB),
• zadržení bankovek a mincí, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou padělané, a jejich předání ČNB,
• předání nebo převedení peněžních prostředků při provádění směnárenských obchodů osobou oprávněnou provozovat směnárenskou činnost,
• předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb spočívajících v přepravě bankovek a mincí osobou oprávněnou k poskytování těchto služeb,
• předání nebo převedení peněžních prostředků při poskytování služeb spočívajících ve zpracování bankovek a mincí osobou oprávněnou k poskytování těchto služeb.

Hotově bez ohledu na částku lze platit:

• platby daní, poplatků,
• povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
• platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat dávek z penzijních fondů a účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností,
• platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle „krizového zákona“ č. 240/2000 Sb.,
• platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění,
• platby prováděné ČNB při prodeji pamětních mincí,
• platby přijaté soudním exekutorem, soudem nebo správním orgánem při exekuci nebo výkonu rozhodnutí.

Sankce

Za porušení tohoto zákona o omezení plateb v hotovosti hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 500 000 Kč. Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě hrozí pokuta dokonce až do výše 5 000 000 Kč.

Problémové oblasti – půjčky, dary, dražby

Problematickou oblastí byly v minulosti půjčky, dary a dražby. Tuto otázku řešily i soudy a nakonec došlo k novelizaci zákona o omezení plateb v hotovosti tak, aby byla situace jasná – závěr je, že poskytnutí, jakož i splacení půjčky podléhá tomuto zákonu.

Stejná pravidla platí také pro dary a obdobně byly novelizovány předpisy týkající se dražeb – jak dražební jistina, tak zaplacení ceny dosažené vydražením podléhají limitu zákona o omezení plateb v hotovosti.